Cestopis Madagaskar


Volání dálek - cesty, cestování, cestopisy  
 


Pokud byste mi chtěli poslat zprávu, máte k dispozici adresu





Počet shlédnutí od 13.04.2013:
2245


Zajímavé odkazy:







Spřátelené stránky:




     Ráno odjíždíme na letiště, cestou bereme naposledy naftu. Na letišti se loučíme s řidičem a dáváme mu tip. Toho teď čeká dvoudenní přejezd do Tany. My jsme tam letadlem za hodinu a další hodinu trvá přejezd z letiště do centra Tany. Ubytováváme se ve stejném hotelu Radama, v jakém bydleli kluci po příletu. Miloš se vydává do centra shánět diktafon, nějaký sehnal, ale byl to krám s malou citlivostí, on by potřeboval nějaké záznamové zařízení, jaké používají novináři pro rozhovory.
     V restauraci, která je ve stejné budově, jako hotel, jsme narazili na muzikanta, který tam hrál na kytaru. Jeho písničky se nám líbily, koupili jsme si od něj CD, říkám si, že hudbu použiju do filmu. Miloš se s ním domluvil, že mu nahraje v jakémsi nahrávacím studiu některé melodie a že mu to přinese za týden, až tu budeme bydlet před odletem do Evropy.
     Odpoledne jdeme na vyhlídku na město, která je poblíž královského paláce Rova. Napřed jsme na veřejné vyhlídce, pak Tono s Igym našli restauraci jednoho hotelu, kde jsme mohli čekat na západ slunce v pohodlnějších podmínkách. V této části města asi opravdu není bezpečno, vchod do hotelové zahrady hlídali ozbrojení strážní. Po západu slunce jdeme pěšky do města a večeříme v restauraci hotelu Glacier.
Antananarivo
Cestopis z Madagaskaru: Hlavní město Antananarivo
Západ slunce
Cestopis z Madagaskaru: Západ slunce nad Antananarivem
     Další den nás čekal přelet na do Antsiranany (Diega Suarez). Na letišti se na nás vrhli taxikáři a nabízeli nám odvoz do centra. Pokoušíme se na letišti sehnat nějaké velké auto, kterým bychom mohli jezdit i v příštích dnech, ale takové tam k dispozici nebylo. Byl tam ale maník, který tvrdil, že takové auto má a tak jsme se taxíky nechali dovézt k jeho autu a dohodli jsme se na ceně 130000 za den. Doporučil nám i hotel Concorde v centru, pro který, jak se ukázalo, pracoval.
     Přímo naproti hotelu je velká samoobsluha, mají chlazené nápoje (i pivo), všelijaké salámy a sýry, takže nakupujeme a pořádáme pozdní oběd.
     Hned vedle je taky cestovní kancelář, tak si tam zjišťujeme možnosti výletů, k jejich smůle už ale máme zajištěné auto. Mysleli jsme, že si tady koupíme výlet lodí do moře La Mer d'Emeraude, ale poradili nám, ať si ho koupíme přímo v Rameně a tak z nás nakonec neměli žádný výdělek.
     Pak jsme šli na vycházku k moři, ale rychle se setmělo a tak jsme ho ani neviděli.
     V šest večer máme schůzku s místním průvodcem, kterého nám dohodil řidič auta, probíráme program na příští dny
     Vidíme, že pomalu každý obchod nebo restaurace má na chodníku generátor a vyrábí si elektřinu. Výpadky elektřiny tu prý ale nejsou na denním pořádku a tak hádáme, že tu mají tak levnou naftu a tak drahou elektřinu, že se jim generátory vyplatí. Pro nás to mělo hodně nepříjemný dopad v tom smyslu, že když měl hotel zapnutý generátor, nefungovala klimatizace a tak jsme sice měli pokoje s klimatizací, ale pekli jsme se ve vlastní šťávě. Klimatizace naskočila po mnoha urgencích až po půlnoci.

















Zpět: Isalo   ||   Na hlavní menu   ||   Vpřed: Montagne d'Ambre