Cestopis Madagaskar


Volání dálek - cesty, cestování, cestopisy  
 


Pokud byste mi chtěli poslat zprávu, máte k dispozici adresu





Počet shlédnutí od 13.04.2013:
2060


Zajímavé odkazy:







Spřátelené stránky:




     Ráno už před pátou na nás čekal domluvený autobus (kde je ta pověstná malgašská nedochvilnost? Zatím vždy vše fungovalo jak švýcarské hodinky.). Jeli jsme kus na západ po asfaltce, potom jsme odbočili na jih k pakku Andringitra. Kousek za odbočkou fotíme nádherné štíty, které jsou částečně zahalené v raní mlze a nasvícené vycházejícím sluncem. Po dvou hodinách dojíždíme do tábora Meva, i zde nás vítají okolní štíty malebně zahalené v ranní oblačnosti.
     Kemp Meva se skládá ze stanů, které jsou postavené na vyvýšených hliněných plošinách pod trávovými přístřešky, takže ani přes den v nich není horko. Ve stanech jsou molitanové matrace, k dispozici jsou nepříliš čisté přikrývky. My jsme měli vlastní spacáky, tedy nám to nevadilo. Jako zázemí slouží velká vzdušná budova, kde se podává jídlo a kde se dá případně posedět. Suché záchody a sprchy jsou opodál.
     Dlouho jsme se nezdržovali a v 9:15 jsme vyrazili jsme na trek kolem Tsaramoro. Kluci valili skoro poklusem, dýchali za krk průvodci, který tím padem šel taky zbytečně rychle. Po hodině mě ta cesta, která vedla do stále prudšího kopce, přestala bavit (tak nějak mě nedokleplo, že trek kolem Tsaramoro znamená vystoupat skoro až nahoru), takže jsem se od skupiny odpojil. Nejprve jsem zaslechl z údolí zvuk potoka, tak jsem se v něm zchladil a pak jsem se pomalu vracel. Že bych mohl zabloudit, jsem se nebál, měl jsem sebou GPS s uloženou polohou tábora a trasou, kterou jsme ten den ušli.
     Narazil jsem na cedulku označující cestu k piscine (jezírku), tak jsem odbočil, bylo to tak odhadem ještě kilometr. Tam jsem se vykoupal, a protože se mi nechtělo ještě se vracet, vyšel jsem si směrem do sedla mezi Chameleonem a masivem Tsaramoro. Chvíli jsem uvažoval, že bych mohl zkusit vylézt na Chameleon, ale pak jsem se na to vykašlal, byl jsem sám, nikdo nevěděl, kam jsem šel, kdyby se něco stalo...
     Ve svahu pod Chameleonem jsem zahlédl sloup bílého kouře a zaslechl zvuky, které mi připomínaly šplíchání vody. Nesmějte se, prosím, opravdu jsem si chvíli myslel, že tam jsou nějaké horké prameny nebo gejzíry, které jsem v popisu parku přehlédl. Ale realita byla daleko prozaičtější - už zase se někomu nelíbilo, že na pastvinách na svahu vyrostlo pár keřů a jak je na Madagaskaru zvykem, tak to tam zapálil. Zvuky, které jsem zaslechl, bylo praskání dřeva v ohni...
     Prolezl jsem úpatí Chameleona, prošel jsem se mezi rýžovými políčky, pak jsem se znova vykoupal v piscine (v obou případech jsem tam byl sám) a vrátil jsem se do tábora.
     Kluci se stále nevraceli, už jsem začínal být nervózní, ale pak konečně dorazili. Ukázalo se, že seděli a chlastali ve vedlejším, luxusnějším kempu Catta chlazené pivo. Mimochodem to byl ten kemp, ve kterém nám do telefonu řekli, že počasí nestojí za nic a přitom bylo celý den naprosto luxusně. Prý se tam v korunách stromů pohybovali lemuři. Toho se asi snaží dosáhnout i v našem kempu Meva, široko daleko kolem tábora vidíme vysázené stromky s lemuřími bobulemi.
     Další den ráno ve čtyři měla část z nás naplánovaný začátek treku na Chameleona, kde chtěli být na východ slunce, ale nakonec nikdo nešel. Miloše prý nikdo nevzbudil (spal kdesi na louce na karimatce a nikdo nevěděl, kde), ráno vstal a chtěl jít jenom Milan, ale zase se mu nechtělo jít samotnému...

Tsaranoro
Cestopis z Madagaskaru: Masiv Tsaranoro v rezervaci Ardringitra
Chameleon
Cestopis z Madagaskaru: Hora Chameleon
Skupinové foto
Cestopis z Madagaskaru: Skupinové foto při treku
Sukulent
Cestopis z Madagaskaru: jeden ze sukulentů
Sestup
Cestopis z Madagaskaru: sestup jištěný lanem
Sestup
Cestopis z Madagaskaru: sestup jištěný lanem

Zpět: Ranomafana   ||   Na hlavní menu   ||   Vpřed: Isalo