Cestopis Japonsko - Plovoucí Toria na ostrově Miyajima


Volání dálek - cesty, cestování, cestopisy  
 
Pokud byste mi chtěli poslat zprávu, máte k dispozici adresu






Spřátelené stránky:




Moje cesta se konala od 11. října do 4. listopadu 2008, veškeré zde uváděné informace jsou z této doby.

- zajímavá stránka Ministerstva zahraničních věcí o Japonsku je tady

- údajně jsou problémy s některými kreditkami. Mezinárodní bankomaty bývají často na poštách.

- zásuvky "amerického" typu a napětí 100V 50Hz nebo 60 Hz Zásuvka - Japonsko

Mobily:
Nefungují naše standardní mobilní telefony (ani tribandy, jemom duální čtyřbandy), protože v Japonsku nepoužívají mobilní síť GSM, ale W-CDMA a pásmo 2100MHz. Existují duální čtyřpásmové telefony, které umí GSM i WCDMA.
  • údajne existuje možnost zapůjčení mobilního telefonu pro Japonsko u našeho operátora (O2 ?), pro podnikatele za určitých podmínek prý zdarma (platí to ješte?)
  • Přímo na letišti v Nagoya je možné si pronajmout telefon například u softbank-rental:
  • Varianta 1: japonský telefon s japonským císlem za 355 Yenu / den (23 dní = 1250 Kc) + cena za hovory 350 Yenu/minuta do CZ (ca 52 Kc/minuta). Příchozí hovory zdarma.
  • Varianta 2: duální Nokia 6650, do které je možné dát českou kartu: 945 Yen/den (23 dní = 3260 Kc) + cena za hovory + roaming (i za příchozí hovory)

  • Nebo levněji třeba zde (japonské číslo):
  • rentalfonejapan ca 8100 Yenu / 23 dní (ca.1200 Kc) + 50 Yen za mezinár. hovor (7,50), doručení poštou do hotelu a odeslání poštou v ceně
  • rental-mobile 250 Yen/den (863 Kc/23 dní) + 200Yen mezinárodní hovor/minuta (30 Kc)

Telefony:
- funguje volání přes Telekonto (12 Kč/minuta) nebo Czech Direct (spojovatelka)

Vlaky:
- Japonské Railpasy je možné koupit třeba tady (z Německa jsou zhruba o 2000Kč/kus levnější než v Česku)
    Pozor - je nutné je koupit ještě v Evropě
    Pozor - jdou vyzvednout v Japonsku jenom na některých nádražích
- Vlakové jizdní řády JR Japonsko (jenom hlavní trasy)
- Ceny jízdenek bez Railpasu

Mapy:
- Japonské mapy topo + street pro GPS-navigaci Garmin tady , ca.1400Kč. Jejich koupě proběhla zcela hladce, vyplnil jsem objednávku, zaplatil přes Paypal, stáhl těch 600 MB plnou rychlostí mé linky, takže hodinu po vypsání objednávky jsem měl mapy v počítači a mohl je začít natahovat do Garmina.
- Mapky jednotlivých oblastí: viz itinerář
- mapy měst v angličtině: http://www.jnto.go.jp/eng/map/index.html
- letište Nagoya:
    link na stránku mezinárodního letiště v Nagoyi, dole na stránce jsou odkazy na mapky terminálů
    tady taky nějaké jízdní řády, odjezdy vlaků z letiště Nagoya, informace o železnici atd.

Turistické informace:
- informace o turistických cílech http://www.jnto.go.jp, hledal jsem v Googlu například pomocí výrazu:
      Kyoto site:jnto.go.jp filetype:pdf
a dostal jsem na prvních pozicích www.jnto.go.jp/eng/location/rtg/pdf/pg-503.pdf a www.jnto.go.jp/eng/map/prints/print_013_Kyoto_Central.pdf - popis města a mapka.

Hotely:
- Vyhledávání hotelů + rezervace: http://www.itcj.jp/


Veřejné lázně - ofuro
Všechny veřejné lázně, které jsme navštívili, byly rozdělené na mužské a ženské. Prý existují i smíšené, kde se snad chodí v plavkách, ale to nemůžu potvrdit.
Zásady chování v ofuru:
Pokud je ofuro součástí hotelu, je možno sem dojít přímo v jukatě (hotelovém županu) Do převlékárny se vstupuje bosky. Zde člověk odloží veškeré oblečení, sebou si bere jenom ručníček.
V prvé řadě by se měl důkladně osprchovat nebo umýt. Japonci se obvykle myjí vsedě na malých plastových stoličkách, polévají se přitom pomocí dnes už asi výhradně plastových lavorů. Vodu do nich napouštějí z kohoutků nebo ji nabírají přímo z bazénu.
Ve všech námi navštívených ofurech byly nicméně k dispozici i sprchy, kohoutky byly nejčastěji umístěny nízko nad zemí (pro sprchování vsedě). Mýdlo a šampón byly vždy k dispozici.
Když se člověk umyje a důkladně spláchne zbytky mýdla, může vstoupit do lázně ( bazénku s horkou, v některých oblastech minerální vodou ), kde setrvá tak dlouho, jak mu to vyhovuje. Pobyt v bazénu je určen k relaxaci. Japonci mají v tu dobu ručníček nejčastěji složený na hlavě.
My jsme se potom ještě znova sprchovali, což už není povinné. Před návratem do převlékárny by se měl člověk alespoň nahrubo otřít tím ručníčkem, aby tam nekapal na zem.

Je hrubě neslušné vstupovat do lázně neumytý nebo se zbytky mýdla na těle a namáčet ručníček do bazénku.

Pravidla chování bývají vyvěšena někde na zdi (obrázky).

Japonci se v lázni chovají nenuceně. Nějaký dotek, třeba kdyby vám někdo začal masírovat ramena, prý není známkou homosexuality. Jednou nám v převlékárně začal recepční hotelu, který se zašel vykoupat, vysvětlovat, jak se nosí jukata. Levá část se přeloží přes pravou, následně se přepásá páskem, který se omotá dvakrát kolem těla. Vpředu se zaváže na půlmašličku a tento uzel se pak ve směru hodinových ručníček přetáhne na záda, vzadu je pásek výše (nad hýžděmi, vpředu níže, pod břichem.
Tonda měl jukatu přeloženou obráceně, to prý dříve nosily ženy, ale dnes se tak oblékají jenom mrtví, takže mu ji rozvázal a správně zavazoval a přitom před ním poloklečel, když mu nasazoval pásek, tak ho v té poloze málem objímal, no být to v Česku, tak by bylo záhodno říct, aby toho hodně rychle nechal, ale tady to asi není nic až tak nenormálního.

Na hlavní menu Zpět: Úvod